Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Chomutov hostil závodníky výběrového závodu na Mistrovství ČR.
Ve dvanácti letech se viděl v plachtění. Maminka mu ale tuto zálibu zatrhla, a tak tehdy naštvaně řekl: “Nic mi nedovolíte, ani psa nemám!” Po chvilce slyšel: “Tak si ho kup!” A bylo rozhodnuto. Vladimír Kuchta začal pejskařit. S německým ovčákem Kazanem začal cvičit a brzy skládat zkoušky. A přidával další a další.
Pro pejskařinu muž narozený 11. září 1937 rychle zahořel. Už od počátku byl velmi úspěšným kynologem, posléze také předsedou kynologů v Mladé Boleslavi. A tak začal i jeho úspěšný funkcionářský život. V roce 1960 se stal nejmladším českým rozhodčím, brzy také mezinárodním. “Pes není nástrojem k úspěchu, ale především parťákem pro život,” říkával s tím, že to ostatní je bonus.
Vladimír Kuchta spoluzakládal záchranářskou kynologii u nás. Byl členem 1. československé brigády záchranných psů, v roce 1968 s kolegy odjel do Holandska složit se svým parťákem Edou Onyx první záchranářské zkoušky. Později se zasadil o zařazení záchranářských zkoušek do zkušebního řádu Svazarmu.
Zkoušek složil během svého života desítky a desítky, byl také mistrem republiky, vyrážel do zahraničí. Na výčet jeho úspěchů bychom potřebovali hodiny a hodiny. Erdel, flat Flip, v poslední době Dora a dlouhá řada německých ovčáků. To byli jeho parťáci.
V roce 1990 spoluzakládá Svaz záchranných brigád kynologů ČR, nejprve je jeho víceprezidentem, posléze dlouholetým prezidentem. A také veleúspěšným organizátorem – nejen zkoušek, atestů, soutěží, ale také republikových či světových šampionátů. Mimo jiné dostává státní vyznamenání od prezidenta Václava Havla. “Kromě té nádherné symbiózy člověka a psa, pro kterou to převážně asi všichni děláme, mi kynologie dala především pocit sounáležitosti s lidmi, kterých jsem si vždycky velmi vážil. Dala mi celou dlouhou řadu výborných kamarádů, bez kterých by můj život byl mnohem nudnější záležitostí. Vždycky jsem měl rád dobrou a veselou partu a psi jsou vlastně celý můj život. Bez nich si neumím představit ani pořádnou dovolenou. Myslím, že kdybych dostal šanci žít svůj život ještě jednou, prožil bych jej s chutí znovu úplně stejně,“ říkal.
Psí štěkot. Zvuk, který když slyšíte, značí, že pes našel v lese ztraceného nebo člověka zasypaného pod sutinami. Psí štěkot, zvuk, který měl Vladimír Kuchta moc rád. Nechme proto naše psy na jeho počest zaštěkat…
Čest jeho památce!!!
